2071 Strach - portál ztráty síly Jevgenij Sedoj

[ Ezoterika ] 2022-02-01

O strachu se dá říci mnoho, ale na čem jsou tyto programy založeny? Jsou založeny na nechuti k jakémukoli nepohodlí, na naší snaze o stabilní status quo. To znamená, že jsou prvkem našeho uvolnění, vynucují si momenty našeho jednání. Jsou vlastně nejmocnějším bičem našeho vývoje, který je jako Damoklův meč nad naší hlavou vždy připraven k akci naší vnitřní Temnoty. Strach ovládá naše myšlenky, strach ovládá naše emoce - a do kdy?

Mechanismus odebírání životní energie prostřednictvím strachů
Strach v akci, jako povolený program, je jakousi formovanou pustinou a v této pustině není žádná energie. Program strachu odvádí naše životní energie do této prázdnoty, nasává je, rozpouští, rozpadají se na své primární prvky. To je ta prázdnota, která přechází do jiného prostoru, tj. v podstatě je to portál do prostoru Temnoty. Tento proces nelze ovlivnit, i když fungující strachy v nás působí období rozpadu našich struktur. Těchto procesů se bojíme už jen tím, že je pociťujeme, čímž zesilujeme samotný proces rozpadu našich životních struktur. Takto naše životní energie uniká do světů rozkladu a je námi nenávratně ztracena.

Kromě ztráty energie ztrácíme části sebe sama. Se ztrátou energie v nás začnou slábnout struktury, které fungovaly na základě energií ztracených kvůli strachu, nastane disonance v jejich fungování a přátelské bakterie a viry se stanou našimi nepřáteli. Nejnešťastnějším výsledkem je smrt naší tělesné schránky. Smrt našeho fyzického těla spouští další proces, kdy se příbuzní a přátelé u lůžka připojují ke zničení toho, co zbylo. Svým křikem, sténáním, nezadržitelným běháním prostě zasahují do procesu odchodu, takže duši může trvat velmi dlouho, než sebere to, co jí zbylo, a někdy s velkými ztrátami. Chybí elementární úcta k procesu smrti, a to kvůli vlastní hluboké nevědomosti, kvůli absenci onoho elementárního poznání, které bylo v dávných dobách vždy přítomno alespoň na intuitivní úrovni.

Smrt
... Srdce přestalo bít, ale mozek žije a vše zaznamenává živým zrakem a sluchem, právě proto, že je to nutné pro adaptaci duše zemřelého a přípravu na změnu formy. Jak vidíte, strach nepřináší nic jiného než zkázu sebe sama, příbuzných, společnosti i samotné země. Tak to bude, dokud si neuvědomíte sami sebe a svět kolem vás. Vezměte si například morálku a morální hodnoty. Je založena na normách, které jsme přijali nebo které se v nás vyvinuly. Přijaté nebo vyvinuté normy jsou i Nebe a Země. Jsou jádrem naší podstaty a stálost tohoto jádra určuje naši stálost jako struktury, a to nejen v našem Světě. Z ohledem na přijaté normy lze říci, že se jedná o direktivní výukové programy.

Morální hodnocení je zcela jiná kategorie, kategorie odmítnutí. Samotné odmítnutí je vždy spojeno se strachem, i když je někdy zastřený. Když si člověk již vytvořil vlastní jádro stability, přechází do kategorie pozorovatele. Takového člověka už obavy netrápí, protože si jednak plně uvědomuje, co jsou zač, a jednak samotná stabilita takového postoje vylučuje jakoukoli interakci s programy strachu.

Co se týče morálních soudů. Duše a mysl každého člověka jdou svou vlastní cestou poznání života a sebe sama a svoboda každé volby je nesporná. Tresty za protispolečenské jednání se neruší, jen nemoralizujte. A za zločiny definované jako pedofilie, je nutné vrátit trest smrti.

Introspekce https://absolutera.ru/article12389
Při vší informační bohatosti, v níž se naše lidská společnost doslova koupe, stále neexistuje skutečné pochopení mechanismů fungování našeho fyzického Světa. Vnější projev pro takového člověka tvoří pouze ″zkreslená zrcadla″ ve vnímání okolní reality tohoto Světa. Svět duality je cesta vlastní a výhradně vlastní volby.
Vidíme nějakou situaci, která se nás osobně netýká, ale tato situace se nám nelíbí - odsuzujeme ji, vysíláme tuto odsuzující myšlenku do éterického pole, aniž bychom na to mysleli, začneme tuto myšlenku točit v hlavě a nabíjet ji určitým emocionálním obsahem a tak jsme vybudovali stabilní myšlenkovou formu, kterou jsme naplnili životními energiemi zpravidla negativní povahy.
Každá myšlenková forma je zafixována v éterickém poli a v určité chvíli se takové myšlenkové formy, ale i jiné, přenesou na plátno reality. (pozn. totéž platí pro myšlenky na výhru v loterii)
Svět, který nyní máme, je přímým odrazem našich kolektivních myšlenek. My, a pouze my, jsme tvůrci naší kolektivní reality a ty Síly, které nás k takovému scénáři nasměrovaly, nás jednoduše definovaly jako ″slabé″ a dávají nám tvrdé a dokonce kruté lekce. Vzdávám uznání těmto silám, světu, který nás vychoval. Tento Svět již zcela odchází, pro většinu lidstva nepochopený, protože nebyla žádná touha dívat se do sebe. Lidské struktury, ze kterých se skládáme, jsou v nás chaotické a roztříštěné. Například tělo jde svou vlastní evoluční cestou velmi špatně koordinováno s myslí a mysl samotná pro mnohé ještě neprošla fází strukturování.
Nyní si zvláštní pozornost zaslouží sebeovládání. Jakýkoli výbuch negativní energie může stát rozhodujícím pro budoucí osud konkrétního jedince. Ať ho vystříkáme, nebo udržíme, stejně se ničíme jako struktura a vše nastavuje nové bariéry evolučnímu růstu. Je čas podívat se na sebe bez posuzování, přijmout vše, co jsme. To je záruka, že nebudeme bezmyšlenkovitě vyhazovat ty složky sebe samých, které z nás vlastně udělaly to, čím jsme.

Zdroj: https://absolutera.ru/article12390

Zpět