13990 Smilstvo jako základ existence antisvěta Valerie Kolcová
[ Ezoterika ] 2026-09-14
- poselství bohyně Kálí
Mnoho náboženství, starověkých i moderních, hovoří o hříších, které musí lidé překonat. Patří mezi ně cizoložství a smilstvo. V dávných dobách se ženy vrhaly z městských hradeb nebo se bodaly k smrti, aby se vyhnuly znesvěcení, cudnost byla nezbytnou podmínkou pro manželství. V některých tradicích se však takové praktiky nepovažují za hřích. Existovaly starověké falické kulty, o čemž svědčí legendy obklopující babylonskou nevěstku a erotické, dokonce pornografické, vyobrazení na zdech některých hinduistických chrámů. Některé kmeny v Oceánii si navíc zachovávají zvyk brát si za manželky pouze ženy, které jsou v tomto ohledu zkušené. Odkud tyto zvyky pochází a proč existují tak odlišné názory na smilstvo? Jaké je skutečné nebezpečí smilstva pro duši a proč je to nejtěžší energie ve vesmíru, když pro mnohé je to pouze úkon plození? Kde je hranice mezi tajemstvím lásky a sestupem do démonismu?
Kailás, Kálí
„Pozemský svět se ponořil do chaosu úpadku. V historii civilizací se to stalo nejednou. Proto dnes musíme znovu všem, kteří alespoň něco slyší a chápou, říct o nesmírné moci smilstva, která vede vývoj duchů do propasti démonismu.“ Sestra Lada o těchto energiích již hovořila. Zdá se však, že nyní je čas blíže prozkoumat význam a důsledky tohoto jevu, který mnozí považují za neškodný. Falešní mudrci a lovci duší z temných říší neustále tvrdí, že vše, co přináší fyzické potěšení, je božské, a že dosažení jakéhokoli druhu potěšení a blaženosti je údajně také stavem božství. Zároveň zatajují fakt, že někteří lidé nachází potěšení v trýznění, ponižování a utlačování jiných bytostí. Pro démony a temné duchy tohoto světa je potěšení a blaženost právě tím. Proto se podle závěrů takových falešných mudrců i tito démoni nachází ve stavu Božím. Právě tato mylná představa vede démony k ospravedlňování jejich démonického stavu a jejich sklonů. Právě z démonů podsvětí pochází kazatelé údajně božského poznání, ti, kteří tvrdí, že potěšení a blaženost jsou znamením blízkosti stavu Božího se všemi jeho povinnostmi.
Existují však mnohem zákeřnější teorie, které vyvíjí ti, kdo se snaží ospravedlnit své neřesti. Tvrdí, že smilstvo, pokud je konané po vzájemné dohodě, nepřináší žádné utrpení. Zdá se, že si ho všichni užívají a všichni z něj čerpají potěšení, údajně přirozené, protože toto potěšení je darem přírody. A údajně s tím zvířecí říše vůbec nemá problém, což znamená, že na tom není nic špatného. Právě tyto teorie vedou duše k masové degradaci. Proto jsem vám dnes chtěla znovu povědět o skutečné zákeřnosti smilstva a o tom, proč vede duchy k pádu.
Jsem považována za kanál pro energii Šakti na Zemi. Tato energie je však přítomna ve všem. Je to věčná energie zrození, stvoření a života. Tato energie je životní silou, silou bytí. Je v každé mysli a v každé vtělené bytosti. Primárním tokem této energie je proud Kundalini. Tak se tomu říká na Východě. Přítomnost víru Kundalini určuje existenci ducha, semene života. Každý duch, i to nejmenší semínko ducha, má proud Kundalini neboli vír Kundalini. Dalo by se dokonce říci, že samotný vír Kundalini tvoří semínko ducha. Bez víru Kundalini neexistuje duch. Každý atom existuje pouze proto, že právě tento éterický vír manifestuje hmotu skrze svou rotaci. Dokonce i jednotky, které se vyvinuly za hranice nejmenších duchovních bytostí (atomů), nejsou nic jiného než éterické víry. Avšak pouze energie Šakti, tvořivá energie, vytváří takový vír z éteru. Má schopnost formovat éter do víru a tím tvořit duchy a hmotu. V celé existenci neexistuje silnější energie než tato. Je to nejsilnější energie, podstata samotného bytí, jeho věčná kvalita BYTÍ.
Každý duch, který se nachází ve fázi, kdy se stává stvořitelským duchem vesmíru, rozpouští svůj vlastní vír, ten původní vír této energie, a tak v sobě zrodí semena duchů, která se zase začnou divoce rotovat jako kapky právě této energie Šakti. Ale to se může stát pouze tehdy, když se mysl stane myslí vesmíru a éter takového vesmíru nabude určitých vlastností a stavů. Pouze s určitými vlastnostmi a stavy éteru je to možné. To je prostě fyzika. A právě proto se podle fyziky éteru duchové, kteří ještě nedozráli do takového stavu, nemohou ani rozpustit na duchovní zrnka, ani ze sebe vytvořit jiného ducha. Mohou však vytvářet hmotné schránky pro jiné duchy a jeden pro druhého, aby se mohli manifestovat a vyvíjet v hustém trojrozměrném světě. To vše je však nutné pouze pro manifestaci ve třech dimenzích. Rozvoj vědomí vyžaduje nejen projevení se v takzvaných jemnohmotných světech, ale také ve fyzickém, hustém trojrozměrném světě. Právě tímto způsobem mohou koexistovat duchové různých vývojových stádií, aby urychlili procesy filtrování a vzájemného tření. Z pohledu éterické fyziky se děje přesně tohle.
Veškerý fyzický život v hustých světech se všemi jeho zvraty, obraty a vášněmi není nic jiného než filtrování a drcení zrnek ducha o sebe navzájem, takže ta neživotaschopná jsou vytříděna a odhozena. Silnější a lehčí, životaschopná zrnka se pak dále vyvíjejí v jiných světech. Tento proces je ve skutečnosti přesně tím: Samsárou. Pro lidskou mysl je to prostě velmi těžké si představit. A i ti, kteří se ve své pýše považují za nesmírně důležité, to jen těžko přijmou. Čím výraznější je toto myšlení - vědomí vlastní důležitosti - tím těžší a neproniknutelnější se stává, metaforicky řečeno. Tím větší je i nebezpečí, že se propadneme právě do tohoto bahna. Čím větší a silnější je já a čím mocnější je ego, tím těžší je mysl a tím rychleji se hroutí a upadá...
Antisvět je zakřivená oblast vesmíru. Je zakřivena právě vahou „kamenů“, které tam spadly - duchů zatížených svými neřestmi. Tak se vesmír očišťuje od strusky - postupně, od Manvantary k Manvantaře, během své Pralaji neboli Noci Brahmy, odstraňuje tyto kameny antisvěta, to znamená, že rozpouští ty nejtěžší duchy do nicoty. To jsou fyzikální procesy existence samotného Bytí, jejichž rozsah je pro vědomí jediné mysli, a to i na úrovni racionálního člověka, nepředstavitelný. Nejsilnější a nejzákladnější filtrační proces tedy probíhá v trojrozměrném prostoru, stejně jako na astrální rovině mezi inkarnacemi duchů.
Aby však každý duch mohl vstoupit do trojrozměrného světa, obdrží tzv. fyzické tělo neboli duchovní nádobu, s níž může v trojrozměrném prostoru existovat a interagovat s ním i s dalšími bytostmi, které se tam nachází. Tento skafandr pro mysl nebo fyzické tělo nevzniká spontánně v průběhu vývoje mysli a nijak nesouvisí s tím, zda je mysl vyvinutá či nikoli. Naopak, čím méně je mysl vyvinutá, tím snadněji projevuje hmotu ze sebe sama; to znamená, že se stává hmotou samotnou. Mysli elementárních částic a atomů se chovají přesně stejně. Pouze ony se mohou projevit v hmotě. Navíc samotná hmota se skládá právě z těchto nevyvinutých, nevědomých duchů, kteří se projevili ve třech dimenzích. Ve složitějších fázích vývoje se duchové sami již nemohou stát hmotou. Začínají rozvíjet první známky vědomí a počáteční uvědomění si okolního světa. Právě tato vlastnost brání samotné mysli stát se trojrozměrnou, hustou hmotou.
Hmota samotná, atomy, molekuly ani částice nemohou cítit nic. Přesně proto se projevují jako hmota. To je prostě fyzika éteru. Ti duchové, kteří již disponují počátky nějakých vjemů, se již nemohou stát hmotou a aby se mohli projevit v hmotném trojrozměrném světě, potřebují hmotné schránky utkané z duchů atomů projevených ve formě hmoty. Bytost má mechanismus pro konstrukci takových hmotných obalů. Je přímo spojen s vírem Kundalini. V raných Manvantarách, jakmile se začal rozvíjet hmotný svět tří dimenzí, duchové, kteří se naučili vnímat svět kolem sebe, sebe a existenci jiných duchů, začali mezi sebou interagovat. To bylo přesně to sbližování a splynutí duchů v propletení vírů energie Kundalini mezi sebou. Zde fungovaly pouze zákony přitažlivosti.
Sbíhání energií Kundalini vytváří silný energetický nával, který přitahuje specifické éterické proudy. Tyto éterické proudy, rovněž prostřednictvím čistě fyzické přitažlivosti podobné magnetismu, přitahují třetího ducha, jehož struktura rovněž obsahuje vír Kundalini. Právě to definuje duchy nebo živoucí kapky Absolutna, neboli ducha vesmíru. Třetí duch tak dosáhne hustšího těla. Tomu se říká éterické tělo. Skládá se z energií uvolněných duchy během sloučení jejich vírů Kundalini. Během první Manvantary se tak v trojrozměrném prostoru postupně začaly projevovat hustší formace - neboli duchové v éterických tělech. Stejný impuls Univerzálního Ducha a pud sebezáchovy Bytí nadále působily, což vedlo k fyzické přitažlivosti těchto duchů k sobě navzájem. Jejich víry Kundalini se opět rozvířily a došlo k energetické explozi. Během exploze energie začaly přitahovat nespočet atomů ducha projevených v hmotě. Téměř současně se vytvořil éterický shluk, do kterého byl vtažen duch rezonující s těmi dvěma, kteří způsobili tuto energetickou explozi, a poté tento energetický shluk obklopilo množství atomů a molekul. Takto se na konci první Manvantary začalo v hmotě projevovat více vědomých duchů, místo zcela nevědomých atomů.
V následujících Manvantarách se éter projevil na začátku všech těchto procesů, poté, co byl kompletně přefiltrován. Poté všechny hmotné věci zahájily svůj cyklus (Samsára). Všechny hmotné formace z těchto atomů však byly vždy krátkodobé a časem se rozpadly. Éterický obal, vytvořený z energií fúze Kundalini rodičů, se také rozpadl. To vše spustilo v éteru procesy, které spouštěly neustálý zrod těl pro duchy, kteří po svém rozpadu zůstali bez těl. Biologický život se vyvíjel podle tohoto principu.
Minerální život naproti tomu využíval princip, že se atomy a molekuly shromažďují do rozsáhlých kolonií krystalických mřížek. Tyto formace byly poté naplněny energiemi, které jim daly specifické vlastnosti a charakteristiky. Ztělesňují se tedy energie kamenů a dokonce i vysoce rozvinuté energie planet a hvězd.
Nejsložitější procesy biologické reprodukce začaly, jak bylo právě popsáno. Tyto procesy se vyvíjely po dlouhou dobu, dokud v jedné z Manvantar nedošlo k pohlavní diferenciaci. Tato diferenciace probíhala také v hmotě, nikoli v duchu. Duchové zůstávají bez pohlaví. Když však začnou vyzařovat určité energie, které později vedou k inkarnaci v těle jednoho či druhého pohlaví, lze to obecně popsat jako přípravu ducha na zrození do tohoto či druhého pohlaví. Duchy, kteří tyto energie projevují ve větší míře, lze konvenčně popsat jako muže a ženu, ale pouze konvenčně. Velká tvůrčí energie, která se rozděluje na mužské a ženské, může nejen stvořit životní formy, ale také vést duchy k jejich nejhlubšímu pádu. Samotná energie za to v žádném případě není zodpovědná. Existuje pouze proto, aby vytvářela nové formy hmoty, do kterých mohou duchové vstoupit, naučit se z nich lekce a rozvíjet se v husté trojrozměrnosti.
Čím méně je mysl vyvinutá, tím menší je pravděpodobnost, že bude vykolejena zneužitím tvůrčí energie. Její instinkty jsou čistě fyzické a slouží výhradně k reprodukci nových těl pro potomky určitého druhu. S tím, jak se psychika stává komplexnější a projevuje se sebeuvědomění a ego, spolu s vyššími vlastnostmi, jako je altruismus a sebeobětování pro potomky, se mysl stává stále náchylnější k úpadku. To je však v souladu s vůlí přírody. Mysl již začíná činit svá vlastní vědomá rozhodnutí, a právě v této fázi vznikají neřesti, včetně neřesti chtíče. U některých to začíná dokonce v živočišné říši, když se samotný proces páření stává důležitějším než porod a výchova potomstva. Úpadek je mnohem závažnější, když jsou mladá zvířata zabíjena ve jménu páření nebo ponechána svému osudu, bezmocná a odsouzená k jisté smrti. To se děje u některých živočišných druhů a ti, kteří takto jednají, se vydávají na temnou cestu evoluce.
Touto cestou se nevydává celý druh, ale spíše specifické myšlení, které po ní kráčí. Sobecká honba za prchavým fyziologickým potěšením začíná zastiňovat skutečný účel těchto procesů v přírodě. Situace je mnohem horší pro inteligentní bytosti, které to dovolí. Když je zvířecí fyziologické potěšení postaveno nad povinnosti, výchovu dětí, loajalitu a lásku, pak mysl, která toto vše dovoluje, ustupuje z racionálního stavu na úroveň nižšího zvířete, které ještě není obeznámeno s tak vysokými pocity. To znamená, že život nižšího, nemorálního zvířete v racionálním stavu a v lidském těle vede k úpadku mysli do zvířecího stavu, konkrétně do stavu méně vyvinutého zvířete.
Vysoce vyvinutá zvířata si začínají rozvíjet jiné hodnoty, které přesahují pouhé fyzické, fyziologické potěšení. I na zvířecí úrovni, u vyšších druhů a zejména u jejich samic, jsou potomci ceněni více než páření se samcem. Vyšší zvířata si vyvíjí skutečné pocity lásky, nejen fyzické, ale i duchovní, které vyžadují celoživotní věrnost. Pokud se tedy během racionální inkarnace v lidském těle projeví nižší zvířecí instinkty - které přežívají i u vysoce vyvinutých zvířat, takoví duchové degenerují do nižšího zvířecího stavu. Čím hlouběji klesají, tím více se ničí jejich duchovní energetické obaly, nezbytné pro inkarnaci v lidském těle. To znamená, že se reinkarnují do zvířecích těl, kterým odpovídají jejich duchovní konfigurace a frekvence.
Každý, kdo mluví o pohlavním styku poháněném nezávaznou, čistě zvířecí touhou po fyzickém potěšení, kráčí právě touto cestou. Cestou duchovního úpadku, nikoli rozvoje. Takoví lidé patří k nevyvinutým, k těm, kteří se mohou kdykoli stát odpadem, protože nejenže ukončili svůj vývoj, ale dokonce ustoupili. Každý, kdo jde touto cestou úpadku, se rychle stává odpadem ve smyslu éterické fyziky. To platí zejména tehdy, pokud motivem nebyl ani zvířecí fyziologický instinkt, ale spíše touha po postavení nebo materiálním zisku. Zároveň však zasahuje přirozený mechanismus existence, který takovým duchům brání v opuštění cyklu znovuzrození. Tento mechanismus je přirozený, založen na zákonech éterické fyziky a vlastnostech vírů Kundalini. Duch, který propojí svou Kundalini s mnoha dalšími Kundalini jiných duchů, se ocitá v samoutkané energetické síti. Po svém posledním spojení zůstává jedenáct let ve své fyzické inkarnaci a karmicky i v budoucích inkarnacích propojen s mnoha podobnými duchy. Výsledek závisí na motivech a okolnostech těchto spojení. Takovému duchu to brání v opuštění Samsáry, dokud se nerozpustí poslední karmické spojení. (pozn. takže když umře starý, dlouho neschopný sexuálních aktivit, je už vlastně vyčistěný…)
To by se však nemělo srovnávat se stavem spřízněných duší, které se k sobě navzájem přitahují, aby naplnily společné životní cíle a vytvořily čisté, cudné rodiny bez nevěry či jiných vztahů. Smilstvo je i nadále určováno motivem jeho praktikování a postojem k němu, odpovědností vůči partnerovi, se kterým člověk začal život, a vůči potomkům. Vytváření intimních vztahů, jak se jim říká na Zemi, kvůli určitému statusu nebo sobeckým cílům či fyzickým potěšením, brání rozvoji ducha a vytváření takových vztahů může dokonce dočasně vést k pádu. I ve srovnání s méně vyvinutými zvířaty jsou takoví duchové velkou ztrátou, protože se stále vyvíjejí a jednoduše ještě nedosáhli rozumu, zatímco tito padlí duchové, kteří kdysi rozumu dosáhli, upadli. O to těžší je to pro samotného ducha i pro ducha vesmíru, jehož semena hnijí místo aby se vyvíjela.
Existují nezralá semena - to jsou zvířecí stavy vědomí - a existují zralá, inteligentní semena, která shnila - v tom je celý rozdíl. Takový úpadek znamená i oslabení samotného vesmíru. I když se to padlých rozhodně netýká a kdyby se jim to řeklo, dalo by to důvod k posměchu a smíchu. V tom spočívá jejich zkaženost, na rozdíl od zvířecího vědomí, které to prostě ještě nechápe. Ti, kteří sestupují z vyšších do nižších vývojových stádií, jsou potenciálně náchylní k démonizaci. Je to proto, že daná osoba začne využívat inteligenci, kterou si osvojila před svým duchovním pádem, ke zlu a zvrácenosti, což ji vede do démonického stavu. Ale to není na této situaci to nejhorší. Ti, kteří se dopouští cizoložství a sestupují na zvířecí úroveň, nemohou pomoci jasným duchům v inkarnaci ve třetí dimenzi. Jejich vibrační frekvence výrazně klesají, což způsobuje, že rezonují s těžkými entitami nižší astrální roviny. Proto se inkarnují do těl takových padlých rodičů. Děti počaté cizoložstvím a orgií jsou obvykle inkarnovanými entitami nižší astrální roviny nebo podobnými padlými duchy, kteří využili příležitosti k inkarnaci v jiné než zvířecí podobě.
Obecně to vše vede ke kolapsu éteru, když se nízko vyvinutí duchové začnou vtělovat nikoli do zvířat, ale do lidských těl nebo do těl inteligentních mimozemských bytostí a využívají svou mysl, jak nejlépe umí, a to k ničení okolního světa, aby uspokojili své rozmary a osobní potěšení. Úpadek civilizace obecně začíná úpadkem morálky a zvyků, stejně jako masovou inkarnací démonických bytostí do fyzických těl. To vede k další krutosti a pádu civilizace a světa jako celku, způsobenému nízkými, těžkými frekvencemi duchů inkarnujících se do třetí dimenze z nižšího astrálního a těžších sfér. Dochází tak k zákeřnému šíření těžkých duchů do trojrozměrných prostorů. Pokud se většina trojrozměrných světů ve vesmíru stane tímto stavem, vesmír jako celek je na pokraji zkázy. Trojrozměrnost ztrácí svou funkci filtru pro duchy a jejich rozvoj. Organismus vesmíru takříkajíc umírá na svou neschopnost vytvořit podmínky pro rozvoj svých duchů. Navíc toto zablokování trojrozměrného prostoru vede k šíření nemoci stagnace do jiných světů, k úplnému přetečení nižších světů a hrozí přeměnou vesmíru v antivesmír a jeho zničením, jJelikož antivesmíry neexistují, jsou ničeny éterem vesmíru, ve kterém sídlí.
To se však týká pouze sestupu na zvířecí úroveň. Smilstvo vede k ještě hlubší degeneraci v důsledku spalujících, toxických energií uvolňovaných při různých zvrácenostech. Tyto energie zcela spálí mnoho lidských duchovních schránek a nahradí je démonickými. Zvrhlíci se nemohou stát ani zvířaty, protože zvrhlosti nejsou zvířatům vrozené, snad s výjimkou nadpozemských a polonadpozemských forem, které se do pozemského světa dostaly starodávnými trhlinami mezi světy. Homosexuální a jiné zvrácenosti vedou přímo k démonizaci, stejně jako násilí v pohlavním styku. K tomu dochází proto, že energie stvoření života - nejposvátnější síla, která plodí život - je zneužívána k ničení a vyhlazení nebo jako potrava pro démony výměnou za chtíč. Když se tato energie stane zbraní mučení, nadvlády, ponižování a hanby, transformuje se v Anti-Šakti, nejmocnější zlo na světě. Je to jed pro éterické struktury vesmíru. Kdokoli se tohoto činu dopustí, okamžitě se promění v démona na duchovní úrovni - bez úniku, bez jakékoli šance na oddech.
Vzhledem k fyzikálním vlastnostem éteru ti, kdo se takových činů dopouštějí, již nemohou své duchovní struktury napravit. Pomoci jim mohou pouze destruktivní cykly, vrcholící stavem nevědomí srovnatelným s atomem… a cesta začíná znovu. Dokonce i vědomí na zvířecí úrovni je pro takové duchy nemožné. Dokud existuje antisvět, po smrti svých fyzických těl se připojují k řadám démonů. Jsou automaticky integrováni do démonických systémů antisvěta a stávají se nástroji a otroky mocnějších monster podsvětí, dokud je duch vesmíru nepošle Recyklátoru jako strusku během své noci Brahmy nebo Pralaji. Smilstvo je proto nejničivější energií a základem existence antisvěta.
Právě proto tvoří základ satanských iniciací a stojí v cestě k přijetí tzv. „osobní“ moci od démonů antisvěta. Prováděním takových temných rituálů, umocněných zvráceným smilstvem a oběťmi, se duch navždy odřízne od své cesty vývoje a upadne do démonického stavu, který lze zvrátit pouze úplným zničením ducha ve Stvořiteli vesmíru. Přesně toto je cena, kterou duše platí za zlověstné výhody, které démonické bytosti nabízí těm, kdo prodávají své duše. Tyto výhody jsou obvykle omezeny na materiální bohatství a moc, slávu nebo určité superschopnosti - ale pouze během tohoto fyzického života. Poté jim osobní démonické činy a přežití v nejdrsnějších říších podsvětí umožňují být vybrány pro další démonické mise ke zničení světů vesmíru, až je nakonec samotný vesmír smete v noci Brahmy....
Ale i bez násilí a zvrácenosti je prosté zvířecí smilstvo bez jakýchkoli závazků, takříkajíc s různými partnery, degradací ducha a sestupem do zvířecího stavu. Pokyny pro lidský rozvoj dávali učitelé, svatí a proroci. A vždy hovořili o cudnosti a morálce. Právě to se některé tradice a základy národů snaží zachovat, byť skrze zkreslení způsobená odlišnými názory a někdy i převrácením pojmů, skrze extrémy svého chápání... Neboť morálka a cudnost jsou jedinou cestou, která umožňuje další duchovní rozvoj, únik z polozvířecího stavu a možnost rozvoje ve vyšších světech... Bez toho je zablokována nejen cesta tam, ale i rozvoj ducha; zůstává neustálá stagnace s reálnou možností návratu do zvířecí říše. Promiskuita je charakteristická pro ty duchy, kteří vzhledem ke své nízké úrovni vývoje stále vyžadují časté změny těla a reinkarnace. Tato vibrace přitahuje svůj vlastní druh v podobě potomků.
Vetřelci do pozemského světa, kteří si zde založili farmu pro produkci gavvah energií, úmyslně pěstují smilstvo. Nikdy totiž nedovolí duchům tuto farmu opustit. Budou vázáni, výhradně zákony éteru, znovu se narodit mezi těmi, s nimiž byli spojeni skrze smilstvo. Samsára se tak stává věčnou a duch zůstává věčně vázán na tytéž duchy a tentýž svět po mnoho inkarnací. Aby člověk mohl opustit farmu, musí změnit svou povahu; pak už nezapadá a může se dále rozvíjet. Kdokoli z farmy prostě uteče, zahyne kdekoli; jinak už nemůže žít. Pouta, která si sám vytvořil ve vztazích s více nesezdanými partnery, ho přitáhnou zpět do tohoto světa. Smilstvo je motivuje k neustálému vytváření nových těl pro své potomky, aby se znovu a znovu narodili v samsáře. Pokud je jejich smilstvo uměle zakázáno nebo přesměrováno tak, aby se zabránilo reprodukci, tito nedostatečně vyvinutí duchové podléhají démonismu. Začíná totiž sexualita a perverze osob stejného pohlaví a nedostatečně vyvinutí duchové ještě nejsou připraveni se smilstva zříci. Pro takové stavy vědomí je snazší nevěřit vůbec ničemu, všechno zavrhnout a prostě dál žít ve svém bažině, v níž redukují životní hodnoty na materiální hromadění, na požívání své moci, svého statusu, svého postavení ve společnosti, své kariéry, nebo na banální pokračování rodinné linie a šití fyzických těl pro duchy, jako jsou oni sami, kteří k nim přichází v podobě dětí.
Je pro ně lepší být ateisty nebo věřit v černou magii a, jak to vidí, vzít svůj osud do vlastních rukou se Satanovou pomocí, nebo doufat v milost náboženských egregorů a klamat se sliby odpuštění a bezpodmínečné lásky ke všem lidem. Odmítají znalosti éterické fyziky a, jak říkají, prostě strkají hlavu do písku, aby o tom nemuseli přemýšlet a mohli žít dál jako dřív. A samozřejmě, právě tuto podmínku vlastníci potřebují, aby „stádo“ pravidelně produkovalo Gavvah emocí a fyzických vášní. Ale tito duchové ze „stáda“ si blokují vlastní cestu k dalšímu rozvoji; stahují se do stáda, aby unikli bolesti svého ega a tíhy takových myšlenek, aby se vyhnuli změně a práci „se“ svou myslí, aby se prostě otočili a viděli sladké sny místo drsné reality.
Ale těžké to je jen pro ty, kteří se odmítají změnit, jen pro ty, kteří shledávají neřesti příjemnými nebo jim přináší výhody v tomto fyzickém životě. A tento fyzický život je pro takové lidi velmi důležitý, protože odmítají věřit a dokonce pochybovat o tom, že existuje něco za tímto hmotným, pozemským, trojrozměrným světem. Kruh názorů se tak opět uzavírá a duchové, kteří odmítají další vývoj, zůstávají uvězněni ve slepém cyklu Samsáry a vrhají se do démonických říší. Uzavírají se před majestátní krásou evoluce v nekonečnosti vesmírů bytí, protože sladká pokušení fyzických rozkoší jsou bližší a snáze pochopitelná a nevyžadují žádné duchovní úsilí ani uvědomění. Ano, takoví duchové si volí svou vlastní cestu a nikdo jim nemůže porozumět ani je zvenčí změnit.
Bohužel, samotný počet takových myslí brání rozvoji celého světa, který obývají. Civilizace stagnují, možná občas dosáhnou technologických průlomů, jen aby znovu padly a zničily se ve válkách vedených stejně padlými stavy vědomí - pro pouhé potěšení z trojrozměrné existence. Usilují o nadvládu a vlastnictví veškerého materiálního bohatství světa, o absolutní moc a o fyzickou nesmrtelnost, aby neztratily moc, bohatství tohoto světa a zůstaly zde, místo aby se po smrti svých fyzických těl staly otroky systému antisvětových hierarchů. Právě masový úpadek společnosti skrze smilstvo vede nakonec k pádu civilizací. Podle čisté fyziky éteru mohou ti, kdo strávili mládí v smilstvu, plodit pouze děti s vážnými karmickými důsledky, nebo dokonce přivést do tohoto světa démony a bytosti z nižších sfér existence. Proto se temné světy vždy snažily prostřednictvím svých vyslanců směřovat ideologii společnosti buď ke korupci, nebo k takovým zákazům, jejichž porušením lidé sami sklouzávají do korupce, jakožto do druhého extrému.
Kdysi byla velká mezopotámská civilizace vybudována Učiteli Světla, Chaldi, Ištar a Baalem. Ale hvězdní útočníci, kteří je následovali a dobyli svět, proti nim vedli osobní válku, která vznikla ve vzdálené hvězdné soustavě Nibiru a nakonec vedla k pádu Nibiru do Antisvěta. Tam, v této soustavě, vypukla další válka mezi Elohim, kteří přinesli zkázu a zlo, a Nefilim, kteří se je snažili zotročit. Vůlí osudu se tato válka přesunula na Zemi a Anunnaki Elohim, vtělení v tělech Nefilimů, pokračovali ve své válce proti Nefilimům zrozeným ze světla, kteří založili mezopotámskou civilizaci. Pro Pozemšťany, kteří jako první spatřili skutečné učitele, se dobyvatelé nyní jevili pod stejnými jmény. Přivlastnili si jejich jména a činy a začali učit zcela jiné „pravdy“. Starověký kult panny Inanny, která založila a postavila město Uruk, se tak proměnil v kult plodnosti doprovázený chrámovou prostitucí. Na místě pravé Inanny, kterou zabili útočníci světů, se mezi lidmi objevila démonka a kázala zcela jiné hodnoty, aby generovala oběti (Gavvah) pro svou parazitickou civilizaci.
Totéž se stalo, když Ištar nahradila démonka, učitel Baal byl nazván Satanem a začali mu obětovat kojence. To vše se stalo poté, co Anunnaki zcela dobyli země Baala a starověkých učitelů Babylonu. Starověké kulty se svými starodávnými jmény a sochami se proměnily v kulty zhýralosti. Jména učitelů byla pomlouvána a v jejich přestrojení k lidem přicházeli démoni. Tak se na místě starověkého centra pravého poznání bytí objevila právě tato babylonská děvka. Stejně tak byly v Indii zkresleny a překruceny starověké pravdy zapsané a hlásané učiteli - kteří byli později nazýváni bohy. Poslové onoho světa, kteří se stali kněžími, začali záměrně plést jména učitelů a tvůrčích sil. Tímto způsobem vykreslovali starověké učitele jako největší nemravné bytosti, které měly mnoho manželů a manželů a zplodily s různými partnery nespočet dětí. Právě fúzi různých energií fyziky kosmického stvoření reprezentovali formou fyzické erotiky a pohlavního styku mezi božstvy. Proto bylo takové smilstvo připisováno samotným stvořitelům světů, což znamenalo, že člověk musel žít stejným způsobem a napodobovat bohy.
Vedlo to k rozšíření falických kultů plodnosti a pornografických chrámů. Smilstvo pak přestalo být smilstvem a stalo se božským činem ve prospěch plodnosti života. Právě tímto zákeřným způsobem byly miliony duší zlákány do propasti a jejich vývoj zastaven a na svět přišly miliony nevyvinutých, polozvířecích, chlípných duchů a přízraků z těžkých lok a prostorů paralelních světů. Přesně takto byly položeny základy farmy Gavvah. Anunnačtí útočníci uměle snížili prostorové frekvence, aby se do světa mohli narodit těžší duchové. V důsledku toho se lidé sami, následujíc tato zkreslení, začali dopouštět cizoložství, nebo ho ze svého vlastního nižšího vědomí šířit a upevňovat. Většina těch, kteří se od té doby narodili, pocházela z těžších sfér. Na Zemi se to dělo velmi často. Dokonce i v Římě a městech starověkého Řecka existovaly doby, kdy vzkvétala korupce, nemluvě o samotné Atlantidě, která se také stala obětí podsvětí.
A tak historie pokračuje až do naší doby. A právě tyto síly znovu roznítily módu sexuální svobody a perverze ve společnosti, protože nechtějí, aby duchové přírody měli šanci rozvíjet se v harmonii s vesmírem. Přesto má každý svobodu jít si svou vlastní cestou, nenásledovat dav. A bez ohledu na to, co je momentálně módní nebo vnucované, pouze jednotlivec má moc volby a rozhodnutí - jakou cestou se vydat, zda se nechat unášet proudem, nebo žít morálně a čistě, jak kdysi učili praví učitelé v dávných dobách a jak se to uchovalo v hlubokém podvědomí a dokonce i ve zvycích mnoha národů. (pozn. vidím to pozitivně… dnes je mnoho asexuálů, ti tato omezení naplní… a Země se vyčistí, protože děti nebudou…)
