13931
Indie odmítá „nulovou čistou emisi“ Vijay Jayaraj
[ Ezoterika ] 2026-09-07
- A klimatický „kartel“ si toho sotva všiml
Indie proti klimatickému kartelu : Nepočítejte s námi... !
Někdy se příběh pohřbí ne proto, že by se proti němu redaktoři konspirovali, ale proto, že zpravodajský cyklus má prostor pouze pro jednu krizi najednou. Letos byla velkou zprávou válka o Írán. Ale i když vezmeme v úvahu protichůdné titulky, mlčení kolem skutečně závažného vývoje je výmluvné. A to je příběh o výslovném odmítnutí hnutí za globální nulové čisté emise ze strany Indie. Indie se vzdala své kandidatury na pořádání klimatické konference OSN COP-33 a světový klimatický tisk to vnímal spíše jako poznámku pod čarou než jako signál, kterým je.
Indie strávila roky snahou prosazovat rostoucí hlas v rozvoji klimatické politiky a pořádání COP33 je to nejblíže, co má byrokracie ke korunovaci. Pak Indie tiše, bez veřejného vysvětlení, svou nabídku stáhla... Žádná tisková konference. Žádné vysvětlení. Jen vláda, která ustupuje od role, o kterou se léta ucházela... Pravdou je, že Indie si spočítala náklady na přechod na nulovou čistou energii pro populaci 1,4 miliardy lidí, kteří se dostávají z chudoby, a nelíbí se jí, co vidí. Představa, že by Indie měla omezit svou ekonomiku dodržováním restriktivní klimatické politiky, zatímco její lidé se stále potýkají s energetickým deficitem, je nelogická a morálně neobhajitelná.
Indie k tomu nepotřebuje summit.
Navíc je narativ o rychle se zhoršujícím životním prostředí v Indii v důsledku spotřeby energie prokazatelně nepravdivý... Indické vlastní environmentální ukazatele nepodporují apokalyptické rámování klimatem posedlých lidí.
Hydrologové a klimatičtí modeláři se po léta spoléhali na odhady himálajských sněžení, aby předpověděli dostupnost vody pro stovky milionů lidí v nejúrodnějších pláních Gangy v jižní Asii. Ukázalo se, že jejich projekce výrazně sušší Indie byly chybné...
Tým výzkumníků, včetně vědců z Britské antarktické služby, britské meteorologické kanceláře a Indického technologického institutu v Kharagpuru, použil zamrzlá vysokohorská jezera jako přirozené tlakové senzory, místo aby se spoléhal na poddimenzované konvenční srážkoměry. Zjištění bylo překvapivé: Během jediné zimy nejlepší dostupné modely sněžení podhodnotily sezónní sníh nad oblastí jezera Hampta v Himáčalpradéši o 37 procent. Recenzovaná studie ( Použití nových měření sněžení z jezer v Alpách, Himálaji a Skalnatých horách k vyhodnocení odhadů sněžení z atmosférických simulací ) jasně ukazuje, že konvenční přístroje po celá desetiletí přehlížely velké objemy sněhu...! Pak je tu příběh o vegetaci, který ještě více kritizuje narativ o zkáze. Výzkumníci z Indického institutu tropické meteorologie modelovali, jak by indická krajina reagovala na budoucnost s vysokými emisemi, a to za použití stejné skupiny počítačových modelů, které klimatičtí aktivisté citují, když varují před „katastrofou“... Výsledkem nebyla dezertifikace. Byl to pravý opak. Hrubá primární produkce, míra toho, kolik oxidu uhličitého absorbují indické lesy, orná půda a další vegetace, vzrostla ze zhruba 729 gramů uhlíku na metr čtvereční ročně v roce 1985 na přibližně 830 do roku 2014 a předpokládá se, že do roku 2100 se téměř zdvojnásobí na přibližně 1 305. K tomu se přidává neustálý rozmach indického lesního porostu v posledních dvou desetiletích a obnovující se populace ohrožených druhů, jako jsou tygři a asijští lvi, což jsou úspěchy plynoucí z ochrany přírody a managementu stanovišť spíše než z dekarbonizačních „mandátů“...
To vše znamená, že Indie přestala outsourcovat své environmentální posuzování procesu OSN, který zachází s každým barelem ropy a každou tunou uhlí jako s morální urážkou, bez ohledu na jejich přínos pro osvětlení dětské kliniky nebo napájení ocelárny, která zaměstnává tisíce lidí. Země, která má stále stovky milionů občanů bez spolehlivého přístupu k elektřině, si nemůže dovolit luxus zacházet s energetickou chudobou jako s přijatelným kompromisem pro vedoucí postavení v klimatickém průmyslovém komplexu.
Proto Indie rozšířila produkci uhlí a uzavřela dohody o ropě a plynu se Spojenými státy a producenty z Perského zálivu. Odmítá závazné emisní cíle, které by omezily její vlastní průmyslový růst, a není ochotna se zavázat k vzdáleným cílům v oblasti snižování emisí. Vzdání se indických práv na pořádání konference COP -33 je pravděpodobně nejviditelnějším projevem strategického směřování, které se buduje již léta. Země, které má celá architektura financování klimatu údajně sloužit, právě odmítla toto setkání hostit. Pokud by klimatické summity fungovaly tak, jak se o nich mluvilo, bylo by to nemyslitelné. Už to ale neplatí a tvrzení opaku dalšímu odstoupení nezabrání.
Zdroj:
https://www.bibliotecapleyades.net/ciencia4/co2_42.htm
Zpět
