10566
Konvenční paliva zůstávají hlavním zdrojem energie Redacción
[ Ezoterika ] 2025-08-20
Statistický přehled světové energie je kompilací statistik relevantních pro trhy s energií. Dne 26. června zveřejnil nejnovější číslo, které obsahuje data za loňský rok. Sečteno a podtrženo, svět je stále silně závislý na konvenčních palivech. V globálním měřítku expanze takzvaných "obnovitelných" zdrojů energie zaostává za rostoucí poptávkou po energii. Významnou část tohoto růstu tvoří konvenční paliva. Svět se v současné době nachází ve fázi přidávání energie: nové "obnovitelné" energie doplňují, ale nenahrazují konvenční zdroje energie. V loňském roce se celosvětová poptávka po energii zvýšila o 2 %, což bylo způsobeno rostoucí poptávkou po všech druzích energie. Tento růst je způsoben především zeměmi mimo OECD, na které připadá největší podíl a největší roční nárůst. Nyní, když Energetický institut zveřejnil údaje za rok 2024, je třeba aktualizovat široce uváděný údaj o 80 % konvenčních paliv v globálním energetickém mixu. Ve skutečnosti zůstávají konvenčním palivem základního kamene globálního energetického systému a představují 86,6 % celkové spotřeby energie, tj. 513 exajoulů z celkového počtu 592 exajoulů. Tento podíl je výrazně vyšší než běžně uváděný odhad 80 %. V Evropské unii se konvenční paliva stále podílejí 73,4 %, a to i přes nárůst spotřeby "obnovitelných" energií. Jaderná energie přispěla 31 exajouly (5,2 %), vodní elektrárny 16 exajouly (2,7 %) a větrné, solární a další "obnovitelné zdroje" 33 exajouly (5,6 %). Pokud jde o spotřebu primární energie, zdaleka největším spotřebitelem je Čína, která se 160 exajouly představuje více než čtvrtinu celkové poptávky. Spotřeba v Evropské unii je třetinová ve srovnání s Čínou, s 52 exajouly. Německo patří mezi země s úrovní spotřeby vyšší než 10 exajoulů. Celosvětová poptávka po energii se mezi lety 2023 a 2024 zvýšila o 1,8 %. Severní Amerika a Evropská unie zaznamenaly nejmírnější nárůst s tempem růstu 0,4 % a 0,3 %. Naproti tomu Afrika zaznamenala nejmenší absolutní nárůst poptávky po energii, s pouhými 0,29 exajoulů, což je méně než 40% dodatečné poptávky Evropské unie ve výši 0,73 exajoulů. Asijsko-pacifický region byl hlavním hnacím motorem globální poptávky po energii, představoval 65 % celosvětového nárůstu a 47 % celkové globální spotřeby. Čína a Indie zaznamenaly meziroční nárůst o 2,4 % a 4,3 %.
Zelené iluze Evropské unie
Za posledních deset let Evropská unie snížila svou spotřebu energie o 6,1 exajoulů, zatímco zbytek světa ji zvýšil o 76,8 exajoulů, třináctkrát více... Mimo Evropskou unii "obnovitelné" zdroje energie, jako je vítr a slunce, vyrobily 8 exjoulů. Toto číslo dokonce převyšuje růst celkové poptávky po energii v rámci Evropské unie. Za posledních deset let se však spotřeba konvenčních paliv zvýšila o 59 exajoulů. Růst konvenčních paliv překonal růst "obnovitelných zdrojů" 7,3krát. Jinými slovy, zatímco "obnovitelné" energie se rozšiřují, spotřeba konvenčních paliv se zvyšuje sedmkrát rychleji. Na rozdíl od přesvědčení, že se v Evropské unii propast mezi "obnovitelnými" energiemi a konvenčními palivy zmenšuje, realita je taková, že se rozšiřuje...!
Svět urychluje používání konvenčních paliv namísto "obnovitelných" energií. V loňském roce dosáhla spotřeba ropy a kondenzátu rekordních 105 milionů barelů denně, což představuje nárůst o 0,8 %. Za deset let se spotřeba ropy zvýšila o 1,1 %. Dokonce i v Evropské unii se celková spotřeba ropy v loňském roce zvýšila o 0,2 % ve srovnání s předchozím rokem a dosáhla 11 milionů barelů denně. Spojené státy jsou největším producentem ropy na světě. V loňském roce vyprodukovala 13,194 milionu barelů ropy a kondenzátů denně, což je nárůst o 2,0 % oproti předchozímu roku. Tato úroveň produkce představovala 16 % celkové světové produkce, což zdůrazňuje důležitou roli země na světovém trhu s ropou. Během desetiletí 2014-2024 se produkce ropy a kondenzátu v USA zvýšila průměrným ročním tempem 4 %, což odráží trvalý růst. V loňském roce se Rusko a Saúdská Arábie umístily na druhém a třetím místě v produkci ropy a kondenzátu.
Celosvětová spotřeba zemního plynu dosáhla v loňském roce 4,128 bilionu metrů krychlových, což představuje nárůst o 2,5 % ve srovnání s předchozím rokem. Země OECD představovaly 43 % z celkového počtu, s 1,784 miliardami metrů krychlových, Evropská unie 7,8 %, s 323 miliardami metrů krychlových země mimo OECD, 56,8 %, s 2,344 miliardami metrů krychlových Spojené státy vedly produkci s 902 miliardami metrů krychlových (22 % světové spotřeby), následuje Čína se 434 biliony metrů krychlových (10,5 %). S ročním růstem o 2 % v posledních deseti letech ve všech regionech se zemní plyn etabloval jako palivo první volby po celém světě.
Produkce uhlí se zvýšila ze 165 exajoulů v roce 2014 na 182 exajoulů v loňském roce. Produkce zemního plynu se sice všude zvyšuje, ale vzorce spotřeby uhlí se výrazně liší: 83 % celosvětové produkce se spotřebuje v asijsko-pacifickém regionu, z čehož 56 % je soustředěno v Číně. Čína, Indie a Indonésie dohromady produkují 130 exajoulů, což představuje 71 % celosvětové produkce. Se spotřebou 92 exajoulů je spotřeba uhlí v Číně 1,7krát vyšší než celková poptávka po primární energii v Evropské unii. Zatímco spotřeba uhlí v Číně během "pandemie" klesla, od té doby opět vzrostla, zatímco Evropská unie pokračovala ve snižování své celkové spotřeby energie.
Kontrast mezi zelenou rétorikou Evropské unie a realitou globální poptávky po energii je značný, a to nejen v Číně.
Emisní mezera: globální realita a klimatické aspirace. Celosvětová poptávka po elektřině roste
Celosvětová poptávka po elektřině nadále roste rychlejším tempem než celková poptávka po energii. Výrazný nárůst spotřeby elektřiny byl pozorován ve všech regionech, zejména v Asii a Tichomoří a na Středním východě, s tempem růstu výroby elektřiny 5,4 % a 5,3 %. Za poslední desetiletí se celosvětová výroba elektřiny výrazně zvýšila, z 24 073 terawatthodin (TWh) v roce 2014 na 31 256 TWh v roce 2024. To představuje nárůst o 7 183 TWh, tj. O 30 %. Čína vyniká jako největší světový producent s produkcí 10 087 TWh v roce 2024, což odpovídá 32 % světové produkce. Energetická matice Evropské unie se výrazně liší od světového průměru... Uhlí zůstává ve světě nejrozšířenějším palivem pro výrobu elektřiny a představuje více než třetinu celkové produkce. Naproti tomu v Evropské unii tvoří "obnovitelné" zdroje energie, zejména větrné a solární, více než třetinu energetického mixu, což výrazně převyšuje uhlí.
Jaderná energie také hraje v Evropské unii důležitější roli než na celosvětové úrovni. I když se jaderná energie podílí na světové výrobě elektřiny méně než 10 %, představuje přibližně čtvrtinu dodávek elektřiny v Evropské unii. Kromě toho zemní plyn představuje pouze 15 % výroby elektřiny v Evropské unii, přestože představuje téměř čtvrtinu celosvětové produkce.
Tyto rozdíly zdůrazňují specifické složení energetického portfolia Evropské unie, které odráží politická rozhodnutí a dostupnost regionálních zdrojů. Podíl Evropské unie na celosvětové výrobě elektřiny zůstává u všech typů zdrojů energie relativně nízký. Příspěvek Evropské unie je o něco vyšší u jaderných a obnovitelných zdrojů energie, tento rozdíl ale není podstatný.
Proto je nepravděpodobné, že by výroba elektřiny v Evropské unii sloužila jako příklad pro budoucí globální vývoj, a to bez ohledu na zdroj energie. Globální dodávky obnovitelné energie se zvýšily o 8 %, přičemž Čína k této expanzi přispěla více než všechny ostatní země dohromady, což představuje 58 % celkového nárůstu. (pozn. jdu koupit další svetr..)
Zdroj:
https://www.bibliotecapleyades.net/ciencia4/energy230.htm
Zpět